Ohlédnutí za naší 4. lékařskou konferencí:
4. LÉKAŘSKÁ KONFERENCE SPOLEČNOSTI VŠEOBECNÝ LÉKAŘ
Odborný garant: prim. MUDr. Olga Janovská
Datum: 15.-16. listopadu 2019
Místo: Hotel Krystal, José Martího 2/407, Praha 6
Ohlédnutí za naší 4. lékařskou konferencí:
4. LÉKAŘSKÁ KONFERENCE SPOLEČNOSTI VŠEOBECNÝ LÉKAŘ
Odborný garant: prim. MUDr. Olga Janovská
Datum: 15.-16. listopadu 2019
Místo: Hotel Krystal, José Martího 2/407, Praha 6
Ohlédnutí za 4. konferencí společnosti Všeobecný lékař
Ve dnech 15. a 16. listopadu 2019 se konala již 4. konference společnosti Všeobecný lékař s.r.o. v pražském Hotelu Krystal. Konferenci jako již tradičně zahájili prim. MUDr. Olga Janovská spolu s Ing. Tomášem Janovským.
Na konferenci se zaregistrovalo více než 160 lékařů a zdravotních sester. Přednášky se konaly ve dvou sálech současně (lékařský a sesterský program zvlášť). Sesterská část v malém sále byla zaměřena na práci zdravotní sestry v ordinaci všeobecného praktického lékaře (VPL) – z témat uvádíme např. hojení ran v ordinaci VPL, domácí péče, práce zdravotní sestry při pracovně lékařské péči, aromaterapie a další.
Veřejnou část lékařského programu konference zahájila přednáškou „Jak správně ordinovat rehabilitaci v ordinaci praktického lékaře“ prim. MUDr. Miluše Jurášková z Rehabilitačního oddělení FN Brno. V úvodu seznámila přítomné s příklady nejčastějších vertebrogenních obtíží pacientů. Zdůraznila nezbytnost začít s léčebnou rehabilitací již v akutním stádiu nemoci a upozornila, že rehabilitace by neměla být jedinou metodou, ale jako součást komplexního přístupu VPL a fyzioterapeuta. Mimo jiné hovořila o tom, jak vybrat vhodnou metodu fyzikální terapie, správnou lokalizaci léčby a stručně popsala kontraindikace použití jednotlivých fyzikálních metod. Zdůraznila, že i když jsou potíže z velkého procenta funkční, lze je rehabilitací upravit. Také zmínila, že VPL by měl při odesílání pacienta k rehabilitaci znát možnosti vybavení cílového rehabilitačního pracoviště a vždy na žádance uvádět diagnózu, pro kterou chce rehabilitaci ordinovat, a cíl, jehož chce dosáhnout.
Následující přednášku týkající se „Jaterních testů v ordinaci praktického lékaře“ přednesl doc. Bohumil Seifert, Ph.D. z Ústavu všeobecného lékařství 1.LF UK Praha. Uvedl, že hepatologie zaznamenala v posledních letech obrovský pokrok, zejména v prevenci a léčbě virových hepatitid, nicméně počet úmrtí na onemocnění jater roste. Doc. Seifert nastavil obecný přístup lékaře k hodnocení biochemických vyšetření z hlediska možné etiologie nejčastějších jaterních onemocnění a také upozornil přítomné na početnou skupinu pacientů s NAFLD (nealkoholické ztučnění jater), kteří si zasluhují velkou pozornost vzhledem k doprovodnému zvýšenému kardiometabolickému riziku. Zdůraznil, že zvýšení jaterních testů není v žádném případě indikací k nasazení jakéhokoli preparátu ze skupiny tzv. hepatoprotektiv, ale k vyšetření etiologie tohoto zvýšení a následné kauzální léčbě. Na závěr připojil několik velmi zajímavých kazuistik.
Odpolední blok zahájila doc. Iva Holmerová, PhDr. z Gerontologického centra v Praze s velmi aktuálním tématem Role praktického lékaře v péči o pacienty s demencí. Ve své přednášce se zabývala problematikou demence, jejími nejčastějšími příčinami, tedy zejména Alzheimerovou nemocí, a představila moderní přístupy k této problematice nejen z pohledu medicíny. Lidí s různými formami demence přibývá a praktičtí lékaři jsou první, kteří mohou odhalit počínající příznaky choroby u svých pacientů. Někdy má okolí i lékař tendence u mladších seniorů přisuzovat občasnou zmatenost stresu, u starších zase věku. Ve své přednášce uvedla doc. Holmerová celou řadu praktických nenápadných příznaků, s nimiž přicházejí nejčastěji příbuzní pacientů do ordinace VPL. Stručně představila základní testy pomáhající lékaři při diagnostice demence, dále uvedla indikace jednotlivých kognitiv a také upozornila přítomné na nejčastější nežádoucí účinky při užívání těchto léků. Na závěr přednášky proběhla v sále velmi zajímavá diskuze o tom, jak může VPL zlepšit kvalitu života lidí s demencí i jejich rodin.
„Co s bolavou hlavou?“ v rámci diferenciální diagnostiky bolestí hlavy velmi poutavou formou představil MUDr. Karel Brabec z Neurologické kliniky FN KV Praha. Ve své přednášce zdůraznil jako nejdůležitější včas rozpoznat závažnou život ohrožující bolest hlavy, mezi které patří například náhlá a velmi silná bolest hlavy, kterou pacient doposud nezažil, silná bolest hlavy provázená horečkou nebo meningeálním drážděním či nově vzniklé bolesti u pacienta nad 50 let nebo u pacientů s nádorovou anamnézou. Velká pozornost byla věnována aktuálnímu pohledu na migrénu, samozřejmě nebyla opomenuta ani profylaxe a akutní léčba bolestí hlavy. MUDr. Brabec se věnoval i tenzním bolestem hlavy a bolestem hlavy v souvislosti s vysazením farmakologicky účinné látky nebo naopak bolestí vyvolanou nadužíváním léčiv.
Na závěr prvního dne konference vystoupil divadelní a filmový herec Jaroslav Dušek se svým pohledem “z druhé strany” na psychosomatický přístup v ordinaci VPL. Své vystoupení s názvem „Aby lékař pacienty nelekal…“ začal úvodem do několika kontroverzních témat a spolehlivě „probudil“ všechny přítomné. Sám sebe označil za příznivce alternativního způsobu života a z něho plynoucí životní pohodu. Vyjádřil přesvědčení, že člověk by měl v sobě ovládat sebeozdravný proces. Jeho vystoupení zapojilo téměř všechny účastníky do veřejné diskuze, kterou pan Dušek s přehledem moderoval.
Druhý den odborného programu odstartoval, také již tradičně, MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce, tentokrát krátkou exkurzí mezi „Exantémová infekční onemocnění“. Seznámil posluchače s epidemiologií, diagnostikou, léčbou a možnými komplikacemi nejčastějších infekčních exantémových onemocnění. Upozornil přítomné především na zvýšený výskyt spalniček, které patří k jedněm z nejnakažlivějších infekčních onemocnění. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost, konjunktivitid, později následuje sytě červená až fialová vyrážka. Vzhledem k tomu, že spalničky jsou označovány za dětskou nemoc, bývá onemocnění dospělých odhaleno později a může způsobit vážné komplikace. MUDr. Trojánek také upozornil na zvyšující se riziko importovaných nákaz a tedy nutnost cíleně pátrat po cestovatelské anamnéze. Celou prezentaci doprovázela velmi názorná fotodokumentace z klinické praxe. Na závěr MUDr. Trojánek uvedl také v rámci diferenciální diagnostiky několik příkladů nejčastějších infekcí kůže.
Velmi edukativně se spoustou praktických pomůcek pojala přednášku Chronické žilní onemocnění MUDr. Júlia Černohorská z Dermal Centre Mělník. V úvodu vysvětlila patofyziologii chronického žilního onemocnění a zdůraznila, že léčba žilní insuficience spočívá nejen v medikaci léků, ale hlavně v prevenci, režimových opatření a kompresivní terapii. Smyslem léčby je prevence vzniku a fixace žilní hypertenze. Seznámila přítomné s nejrůznějšími pomůckami kompresní terapie. Podrobně vysvětlila složitý proces léčby chronické rány a zdůraznila, že základním předpokladem pro úspěšnou léčbu chronické rány je správně porozumět procesům, které v ní probíhají, a vhodně reagovat na změny v průběhu hojení. Posluchače také seznámila se změnami v preskripci od 1.12.2019.
Odpolední program zahájila MUDr. Irena Pechanová z Ambulance léčby bolesti Nemocnice Na Bulovce s přednáškou na téma „Racionální léčba bolesti“, kterou zaměřila na terapii chronické bolesti a léčbu bolesti u nádorových onemocnění. Uvedla nejčastější používané preparáty a také velmi prakticky upozornila přítomné u každého léku na aktuálně výši doplatku u pacienta. Vyzdvihla význam edukace pacienta, pravidelný monitoring bolesti a přítomnosti nežádoucích účinků léků. Zmínila i význam aplikačního podání léků u pacientů s poruchou polykání. Na závěr uvedla vhodné kombinace léčiv a doplnila také několik užitečných rad pro minimalizaci nežádoucích účinků dlouhodobé opiátové léčby.
S velkým zájmem posluchačů se setkal i poslední přednášející – kardiolog MUDr. Andrej Bajo s tématem Fibrilace síní a arytmologické minimum. Fibrilace srdečních síní je jednou z nejběžnějších poruch srdečního rytmu, častěji se vyskytuje u starších lidí, u pacientů s vysokým krevním tlakem, nemocemi srdce, ledvin, ale také s diabetem či obezitou. MUDr. Bajo kladl důraz především na monitoraci EKG v ordinaci VPL u asymptomatických pacientů, protože řada pacientů o své nemoci vůbec neví a k lékařům se dostává až s akutní komplikací choroby, tedy s cévní mozkovou příhodou nebo srdečním selháním. Zmínil pět hlavních cílů v léčbě fibrilace síní (kontrola srdečního rytmu, úprava životního stylu a snižování kardiovaskulárních rizik, antitrombotická léčba, úprava srdeční frekvence a zlepšení symptomů) a uvedl základní preparáty používané při kontrole rytmu a kontrole srdeční frekvence. Podrobně se věnoval prevenci tromboembolických příhod včetně nežádoucích účinků antikoagulační léčby.
Na závěr konference promluvila jednatelka společnosti Všeobecný lékař prim. MUDr. Olga Janovská a vyjádřila shodný názor všech účastníků, tj. že odborný program jako již tradičně splnil očekávání: přinést VPL nejen nové informace teoretické, ale zároveň i skloubit teoretické znalosti s praxí VPL napříč spektrem různých odborností.
Poděkování patří nejen přednášejícím, ale i všem přítomným účastníkům, kteří svými podnětnými příspěvky v diskuzích obohatili zmíněná témata. Za rok se těšíme na shledání na již 5. lékařské konferenci společnosti Všeobecný lékař, tentokrát znovu v Praze v termínu 16.-17.října 2020.
MUDr. Ladislava Buková