Lékařská konference

Ohlédnutí za naší 5. lékařskou konferencí:

5. LÉKAŘSKÁ KONFERENCE SPOLEČNOSTI VŠEOBECNÝ LÉKAŘ

Po dvouleté odmlce způsobené pandemií Covid 19 se ve dnech 3. a 4. června 2022 v pražském Hotelu Krystal konala v pořadí již 5. konference společnosti VŠEOBECNÝ LÉKAŘ.

Na konferenci se zaregistrovalo více než 180 lékařů a zdravotních sester. Přednášky se konaly ve dvou sálech současně.

Sesterská část v malém sále byla zaměřena na práci zdravotní sestry v ordinaci všeobecného praktického lékaře (VPL) – z témat uvádíme např. rehabilitace v domácím prostředí, pracovně lékařská péče, EKG pro sestry, výživa, KPR a další.

Úvodního slova v hlavním sále se tradičně ujala primářka naší společnosti MUDr. Olga Janovská. Přivítala prvního přednášejícího, který je stálicí našeho odborného programu, doc. MUDr. Bohumila Seiferta. Ten zahájil odborný program přednáškou na téma „Dráždivý tračník“. Na úvod uvedl, že dráždivý tračník patří mezi funkční somatické poruchy, které jsou definovány především subjektivními obtížemi, pro něž ani při podrobnějším vyšetření často nenacházíme vysvětlení. Docent Seifert poté nastínil léčebné postupy u jednotlivých typů poruch a také varoval před tzv. over-diagnosis, jinak řečeno „nadměrným vyšetřováním“ pacienta. Přednáška byla zaměřena především na každodenní praxi v ordinaci praktického lékaře s přihlédnutím k obtížím při diagnostice i k léčbě tohoto onemocnění. Doc Seifert zdůraznil, že je potřeba pacientovi problematiku správně vysvětlit a nedílnou součástí léčby je také pacienta uklidnit. Na závěr své přednášky se doc. Seifert zmínil o některých probíhajících či začínajících studiích směřujících do ambulancí praktických lékařů a vyzval přítomné lékaře, aby se aktivně zapojili.

Dále jsme měli tu čest přivítat na naší konferenci také MUDr. Ludmilu Bezdíčkovou, vedoucí katedry všeobecného praktického lékařství na IPVZ, která přednášela na téma „Interpretace výsledků krevního obrazu v ordinaci VPL“. S posluchači se podělila o své bohaté zkušenosti z oddělení klinické hematologie FN Královské Vinohrady, kde dříve působila. Věnovala se zásadám správného odběru a především správnému vyhodnocení výsledků vyšetření krevního obrazu. Zdůraznila, že ke správné interpretaci výsledků vyšetření by měl praktický lékař vědět, co může od daného vyšetření očekávat, mít povědomí o možných interferencích a časové náročnosti jednotlivých vyšetření. Výše zmíněné tvrzení dokládaly kazuistiky, které paní doktorka do své přednášky zahrnula.

Po krátké pauze následovala přednáška na téma „Kombinace léčiv u geriatrického pacienta, revize medikace u seniorů“, kterou velmi přehledně připravila paní doktorka PharmDr. Milada Halačová, PhD. z oddělení klinické farmakologie Nemocnice Na Homolce Praha. V úvodu přednášky upozornila na patofyziologické změny provázející stárnutí organismu, mezi které patří především snížená absorpce některých léčiv, snížená citlivost cílových tkání i omezená funkce eliminačních orgánů. Další část přednášky paní doktorka koncipovala formou názorných kazuistik a na závěr zmínila některé nevhodné kombinace léčiv, které by v praxi lékaři neměli přehlédnout.

Závěrečným přednášejícím dopoledního bloku byl pan doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc. z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol. Jeho přednáška se týkala problematiky Chyb, mýtů a omylů o kondici v seniorském věku. O obecné prospěšnosti pohybu v jakémkoliv věku jistě není pochyb. Docent Radvanský využil svých bohatých praktických zkušeností s pacienty pokročilého věku a představil odbornému publiku jak pohybovou zátěž pacientovi koncipovat tzv. na míru podle jeho fyzických možností a schopností s tím, že minimální roli hraje skutečný věk. Mnohem důležitější je věk biologický, somatotyp daného pacienta a celá řada dalších okolností, které hrají roli ve vhodném výběru fyzického zatížení.

Odpolední blok přednášek zahájila Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se svým odborným příspěvkem Roztroušená skleróza v ambulanci VPL. Zdůraznila zásadní význam včasného stanovení diagnózy tohoto onemocnění pro jeho další průběh a prognózu. Upozornila na možnou souvislost mezi infekcí virem EBV, neboť  se z určitého pohledu roztroušená skleróza jeví jako komplikace této infekce. Standardní diagnostický postup je založen na klinických projevech, nálezu z vyšetření mozku magnetickou rezonancí a průkazu oligoklonálních protilátek v mozkomíšním moku. V současnosti se za ideální načasování léčby RS považuje doba maximálně 4 týdnů od stanovení diagnózy RS; v případě dostupnosti specializované ambulance (tzv. RS centra) je vhodné nečekat na termín a výsledek neurologického vyšetření, ale zároveň se domluvit na dalším postupu přímo s RS centrem. Nejlepších výsledků komplexní léčby RS podle paní profesorky dosahují pacienti, kteří s touto chorobou nebojují, ale naučili se s ní žít.

MUDr. Jiří Kornoušek se ve své prezentaci Terapie obezity pohledem VPL zaměřil na shrnutí aktuálních poznatků obezitologie. Zdůraznil, že by se k objektivizaci nadváhy, resp. obezity měl používat obvod pasu nebo poměr obvodu pasu k obvodu boků (Waist/Hip Ratio), případně index ztučnění vnitřností (Visceral Adiposal Index). Nejčastějším etiologickým faktorem obezity zůstává chronická pozitivní energetická bilance; z určitého hlediska lze obezitu charakterizovat jako chronický zánět tukové tkáně, v jehož progresi hrají významnou úlohu adipokiny a myokiny. Na základě úlohy hypothalamu při poruše regulace příjmu potravy se nabízí možnost terapeutického účinku bupropionu v kombinaci s naltrexonem. Bez ohledu na rozvoj obezitologie mají i nadále svůj osud v rukou sami obézní pacienti – bez jejich vnitřní motivace a doživotní dispenzarizace není možné očekávat úspěšnou léčbu nebo vyléčení obezity.

Závěrečný blok se věnoval pohledu na pacienta z hlediska psychosomatiky. Prim. MUDr. Olga Janovská na příkladu konkrétních diagnoz prezentovala Vhled do výběru psychosomatických technik. Vysvětlila přítomným, že psychosomatický přístup k pacientovi lze zejména v praxi VPL s úspěchem kombinovat s ostatními obory, čímž obsahově navázala na přednášku Doc. MUDr. Bohumila Seiferta.

V dalším bloku pak Mgr. Barbora Večeřová přiblížila odbornému publiku principy a způsoby práce tzv. Energetické medicíny, která staví na práci s pacientem na bázi energetického pole člověka. Zájemci pak měli možnost vyzkoušet tuto metodu v praxi.

Druhý den odborného programu zahájil již tradičně MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce, tentokrát krátkou exkurzí na téma „Cestovní medicína“. Zdůraznil, že dobrá informovanost a připravenost cestovatelů před odjezdem do ciziny jsou pro zdárný průběh cesty klíčovými faktory. Dále se zmínil o hlavních rizicích infekčních i neinfekčních nemocí při cestách. Velmi poutavou formou poskytl rady, tipy a návody na řešení těch nejčastějších problémů, na které při výjezdu do zahraničí může cestovatel narazit. V rámci předvýjezdového poradenství MUDr. Trojánek rozebral význam některých doporučených očkování, antimalarické profylaxe, prevence poštípání hmyzem a doplnil informace o strategii prevence a léčby cestovatelských průjmů. Doporučil vhodné složení cestovní lékárničky a na závěr zdůraznil, že předvýjezdová intervence především nesmí pacienta poškodit (a to ani finančně).

Další pravidelný host odborného programu, MUDr. Andrej Bajo, představil Novinky v antitrombotické a antiagregační léčbě. V úvodu stručně zopakoval, že fibrilace síní je významným rizikovým faktorem vzniku cévní mozkové příhody a dalších tromboembolických komplikací. Proto patří prevence CMP u nemocných s FS ke klíčovým terapeutickým cílům v péči o nemocné s touto arytmií. Rozebral zkušenosti s preskripcí jednotlivých nových antikoagulancií, vyzdvihl velmi dobrou adherenci pacientů k léčbě a potvrzenou bezpečnost a účinnost těchto preparátů. Na závěr předložil časový plán vysazování jednotlivých preparátů před invazivními chirurgickými výkony.

Velmi praktickou prezentaci na téma Možnosti léčby osteoartrózy v ordinaci VPL přednesl MUDr. Štěpán Vlček z Kliniky ortopedie a traumatologie FN Plzeň. Uvedl, že osteoartróza je nejčastější kloubní onemocnění dané degenerací chrupavek s následnou reakcí a transformací okolních tkání, které se subjektivně projevuje hlavně bolestí, postupně otoky a omezením pohyblivosti kloubu. Nejčastěji postihuje kyčelní a kolenní kloub, ale může se vyskytnout na kterémkoliv kloubu včetně drobných kloubů rukou a nohou. Zaměřil se také na diferenciální diagnostiku a zdůraznil, že v rámci rozvahy je vždy nutné nejdříve vyloučit infekční artritis. Dále podotkl, že účinná terapie musí být komplexní, základem je nefarmakologická léčba, kam patří edukace a motivace pacienta, pravidelné cvičení, u obézních pacientů redukce hmotnosti, fyzioterapie a podpůrné pomůcky. Z farmakologických prostředků zmínil nejčastější užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik, aplikace kortikoidů do kloubů. Doplnil, že proces degenerace mohou částečně ovlivnit „symptomatické léky pomalu působící na osteoartrózu“, SYSADOA, a představil jednotlivé preparáty. Na závěr MUDr. Vlček stručně popsal doporučení vhodných a nevhodných pohybů pro pacienty po TEP kyčle, aby umělá náhrada pacientům co nejlépe sloužila.

Poslední přednáškou na téma Kožní projevy interních onemocnění celou konferenci zakončila profesorka MUDr. Hana Matějovská Kubešová z Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno. Svou prezentaci zahájila jako přehledové sdělení, zdůraznila složitý vzájemný vztah mezi onemocněním vnitřních orgánů a jeho kožními symptomy. Podrobně popsala kožní projevy u závažných systémových chorob a představila nejčastější paraneoplastické syndromy u nádorových stavů. Zdůraznila, že znalost těchto kožních projevů je velmi důležitá, neboť změny na kůži mohou být prvním signálem počínající dosud skryté systémové choroby nebo projevem komplikace léčení interních nemocí. Celou prezentaci doprovázela velmi názorná fotodokumentace z klinické praxe.

Na závěr konference promluvil za společnost Všeobecný lékař  MUDr. Jiří Kornoušek a vyjádřil shodný názor všech účastníků, tj. že odborný program jako již tradičně splnil očekávání: přinést VPL nejen nejnovější informace teoretické, ale zároveň je i skloubit s praxí VPL napříč spektrem různých odborností.

Poděkování patří nejen přednášejícím, ale i všem přítomným účastníkům, kteří svými podnětnými příspěvky v diskuzích obohatili výše zmíněná témata.

Za rok se těšíme na shledání na již 6. lékařské konferenci společnosti VŠEOBECNÝ LÉKAŘ v termínu 2. – 3. června 2023.

MUDr. Ladislava Buková

Témata přednášek a jména přednášejících naleznete zde

POZVÁNKA S PROGRAMEM KONFERENCE KE STAŽENÍ – ZDE 

Ohlédnutí za naší 4. lékařskou konferencí:

4. LÉKAŘSKÁ KONFERENCE SPOLEČNOSTI VŠEOBECNÝ LÉKAŘ

Odborný garant: prim. MUDr. Olga Janovská
Datum: 15.-16. listopadu 2019
Místo: Hotel Krystal, José Martího 2/407, Praha 6

Ohlédnutí za 4. konferencí společnosti Všeobecný lékař

Ve dnech 15. a 16. listopadu 2019 se konala již 4. konference společnosti Všeobecný lékař s.r.o. v pražském Hotelu Krystal. Konferenci jako již tradičně zahájili prim. MUDr. Olga Janovská spolu s Ing. Tomášem Janovským.

Na konferenci se zaregistrovalo více než 160 lékařů a zdravotních sester. Přednášky se konaly ve dvou sálech současně (lékařský a sesterský program zvlášť). Sesterská část v malém sále byla zaměřena na práci zdravotní sestry v ordinaci všeobecného praktického lékaře (VPL) – z témat uvádíme např. hojení ran v ordinaci VPL, domácí péče, práce zdravotní sestry při pracovně lékařské péči, aromaterapie a další.

Veřejnou část lékařského programu konference zahájila přednáškou „Jak správně ordinovat rehabilitaci v ordinaci praktického lékaře“ prim. MUDr. Miluše Jurášková z Rehabilitačního oddělení FN Brno. V úvodu seznámila přítomné s příklady nejčastějších vertebrogenních obtíží pacientů. Zdůraznila nezbytnost začít s léčebnou rehabilitací již v akutním stádiu nemoci a upozornila, že rehabilitace by neměla být jedinou metodou, ale jako součást komplexního přístupu VPL a fyzioterapeuta. Mimo jiné hovořila o tom, jak vybrat vhodnou metodu fyzikální terapie, správnou lokalizaci léčby a stručně popsala kontraindikace použití jednotlivých fyzikálních metod. Zdůraznila, že i když jsou potíže z velkého procenta funkční, lze je rehabilitací upravit. Také zmínila, že VPL by měl při odesílání pacienta k rehabilitaci znát možnosti vybavení cílového rehabilitačního pracoviště a vždy na žádance uvádět diagnózu, pro kterou chce rehabilitaci ordinovat, a cíl, jehož chce dosáhnout.

Následující přednášku týkající se „Jaterních testů v ordinaci praktického lékaře“ přednesl doc. Bohumil Seifert, Ph.D. z Ústavu všeobecného lékařství 1.LF UK Praha. Uvedl, že hepatologie zaznamenala v posledních letech obrovský pokrok, zejména v prevenci a léčbě virových hepatitid, nicméně počet úmrtí na onemocnění jater roste. Doc. Seifert nastavil obecný přístup lékaře k hodnocení biochemických vyšetření z hlediska možné etiologie nejčastějších jaterních onemocnění a také upozornil přítomné na početnou skupinu pacientů s NAFLD (nealkoholické ztučnění jater), kteří si zasluhují velkou pozornost vzhledem k doprovodnému zvýšenému kardiometabolickému riziku. Zdůraznil, že zvýšení jaterních testů není v žádném případě indikací k nasazení jakéhokoli preparátu ze skupiny tzv. hepatoprotektiv, ale k vyšetření etiologie tohoto zvýšení a následné kauzální léčbě. Na závěr připojil několik velmi zajímavých kazuistik.

Odpolední blok zahájila doc. Iva Holmerová, PhDr. z Gerontologického centra v Praze s velmi aktuálním tématem Role praktického lékaře v péči o pacienty s demencí. Ve své přednášce se zabývala problematikou demence, jejími nejčastějšími příčinami, tedy zejména Alzheimerovou nemocí, a představila moderní přístupy k této problematice nejen z pohledu medicíny. Lidí s různými formami demence přibývá a praktičtí lékaři jsou první, kteří mohou odhalit počínající příznaky choroby u svých pacientů. Někdy má okolí i lékař tendence u mladších seniorů přisuzovat občasnou zmatenost stresu, u starších zase věku. Ve své přednášce uvedla doc. Holmerová celou řadu praktických nenápadných příznaků, s nimiž přicházejí nejčastěji příbuzní pacientů do ordinace VPL. Stručně představila základní testy pomáhající lékaři při diagnostice demence, dále uvedla indikace jednotlivých kognitiv a také upozornila přítomné na nejčastější nežádoucí účinky při užívání těchto léků. Na závěr přednášky proběhla v sále velmi zajímavá diskuze o tom, jak může VPL zlepšit kvalitu života lidí s demencí i jejich rodin.

Co s bolavou hlavou?“ v rámci diferenciální diagnostiky bolestí hlavy velmi poutavou formou představil MUDr. Karel Brabec z Neurologické kliniky FN KV Praha. Ve své přednášce zdůraznil jako nejdůležitější včas rozpoznat závažnou život ohrožující bolest hlavy, mezi které patří například náhlá a velmi silná bolest hlavy, kterou pacient doposud nezažil, silná bolest hlavy provázená horečkou nebo meningeálním drážděním či nově vzniklé bolesti u pacienta nad 50 let nebo u pacientů s nádorovou anamnézou. Velká pozornost byla věnována aktuálnímu pohledu na migrénu, samozřejmě nebyla opomenuta ani profylaxe a akutní léčba bolestí hlavy. MUDr. Brabec se věnoval i tenzním bolestem hlavy a bolestem hlavy v souvislosti s vysazením farmakologicky účinné látky nebo naopak bolestí vyvolanou nadužíváním léčiv.

Na závěr prvního dne konference vystoupil divadelní a filmový herec Jaroslav Dušek se svým pohledem “z druhé strany” na psychosomatický přístup v ordinaci VPL. Své vystoupení s názvem „Aby lékař pacienty nelekal…“ začal úvodem do několika kontroverzních témat a spolehlivě „probudil“ všechny přítomné. Sám sebe označil za příznivce alternativního způsobu života a z něho plynoucí životní pohodu. Vyjádřil přesvědčení, že člověk by měl v sobě ovládat sebeozdravný proces. Jeho vystoupení zapojilo téměř všechny účastníky do veřejné diskuze, kterou pan Dušek s přehledem moderoval.

Druhý den odborného programu odstartoval, také již tradičně, MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce, tentokrát krátkou exkurzí mezi „Exantémová infekční onemocnění“. Seznámil posluchače s epidemiologií, diagnostikou, léčbou a možnými komplikacemi nejčastějších infekčních exantémových onemocnění. Upozornil přítomné především na zvýšený výskyt spalniček, které patří k jedněm z nejnakažlivějších infekčních onemocnění. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost, konjunktivitid, později následuje sytě červená až fialová vyrážka. Vzhledem k tomu, že spalničky jsou označovány za dětskou nemoc, bývá onemocnění dospělých odhaleno později a může způsobit vážné komplikace. MUDr. Trojánek také upozornil na zvyšující se riziko importovaných nákaz a tedy nutnost cíleně pátrat po cestovatelské anamnéze. Celou prezentaci doprovázela velmi názorná fotodokumentace z klinické praxe. Na závěr MUDr. Trojánek uvedl také v rámci diferenciální diagnostiky několik příkladů nejčastějších infekcí kůže.

Velmi edukativně se spoustou praktických pomůcek pojala přednášku Chronické žilní onemocnění MUDr. Júlia Černohorská z Dermal Centre Mělník. V úvodu vysvětlila patofyziologii chronického žilního onemocnění a zdůraznila, že léčba žilní insuficience spočívá nejen v medikaci léků, ale hlavně v prevenci, režimových opatření a kompresivní terapii. Smyslem léčby je prevence vzniku a fixace žilní hypertenze. Seznámila přítomné s nejrůznějšími pomůckami kompresní terapie. Podrobně vysvětlila složitý proces léčby chronické rány a zdůraznila, že základním předpokladem pro úspěšnou léčbu chronické rány je správně porozumět procesům, které v ní probíhají, a vhodně reagovat na změny v průběhu hojení. Posluchače také seznámila se změnami v preskripci od 1.12.2019.

Odpolední program zahájila MUDr. Irena Pechanová z Ambulance léčby bolesti Nemocnice Na Bulovce s přednáškou na téma „Racionální léčba bolesti“, kterou zaměřila na terapii chronické bolesti a léčbu bolesti u nádorových onemocnění. Uvedla nejčastější používané preparáty a také velmi prakticky upozornila přítomné u každého léku na aktuálně výši doplatku u pacienta. Vyzdvihla význam edukace pacienta, pravidelný monitoring bolesti a přítomnosti nežádoucích účinků léků. Zmínila i význam aplikačního podání léků u pacientů s poruchou polykání. Na závěr uvedla vhodné kombinace léčiv a doplnila také několik užitečných rad pro minimalizaci nežádoucích účinků dlouhodobé opiátové léčby.

S velkým zájmem posluchačů se setkal i poslední přednášející – kardiolog MUDr. Andrej Bajo s tématem Fibrilace síní a arytmologické minimum. Fibrilace srdečních síní je jednou z nejběžnějších poruch srdečního rytmu, častěji se vyskytuje u starších lidí, u pacientů s vysokým krevním tlakem, nemocemi srdce, ledvin, ale také s diabetem či obezitou. MUDr. Bajo kladl důraz především na monitoraci EKG v ordinaci VPL u asymptomatických pacientů, protože řada pacientů o své nemoci vůbec neví a k lékařům se dostává až s akutní komplikací choroby, tedy s cévní mozkovou příhodou nebo srdečním selháním. Zmínil pět hlavních cílů v léčbě fibrilace síní (kontrola srdečního rytmu, úprava životního stylu a snižování kardiovaskulárních rizik, antitrombotická léčba, úprava srdeční frekvence a zlepšení symptomů) a uvedl základní preparáty používané při kontrole rytmu a kontrole srdeční frekvence. Podrobně se věnoval prevenci tromboembolických příhod včetně nežádoucích účinků antikoagulační léčby.

Na závěr konference promluvila jednatelka společnosti Všeobecný lékař prim. MUDr. Olga Janovská a vyjádřila shodný názor všech účastníků, tj. že odborný program jako již tradičně splnil očekávání: přinést VPL nejen nové informace teoretické, ale zároveň i skloubit teoretické znalosti s praxí VPL napříč spektrem různých odborností.

Poděkování patří nejen přednášejícím, ale i všem přítomným účastníkům, kteří svými podnětnými příspěvky v diskuzích obohatili zmíněná témata. Za rok se těšíme na shledání na již 5. lékařské konferenci společnosti Všeobecný lékař, tentokrát znovu v Praze v termínu 16.-17.října 2020.

MUDr. Ladislava Buková